Mark 3

Člověk s odumřelou rukou

1Vstoupil opět do synagogy.
1,21
A byl tam člověk, který měl odumřelou
ř.: uschlou
ruku.
2Pozorně jej sledovali,
L 3,2
zda ho v sobotu
2,24
uzdraví, aby jej obžalovali.
3on tomu člověku s odumřelou rukou řekl: „Postav se doprostřed.“ 4A jim řekl: „Je v sobotu dovoleno učinit dobře, nebo zle, duši zachránit, nebo zahubit?“ Ale oni mlčeli. 5Rozhněvaně se po nich rozhlédl a hluboce zarmoucen nad tvrdostí
6,52; ř. pórósis ('tvrdost / zatvrzení'); Ř 11,25 a Ef 4,18.
jejich srdce řekl tomu člověku: „Natáhni [svou] ruku.“ Natáhl ji, a jeho ruka byla uzdravena.
1Kr 13,6
6Když farizeové vyšli, hned se s herodiány
12,13; Mt 22,16p
proti němu radili,
var.: poradili; Mt 12,15p
jak by ho zahubili.

7Ježíš se se svými učedníky odebral k moři. A vydalo se za [ním] velké množství lidí z Galileje a z Judska. 8Také z Jeruzaléma, z Idumeje
ř. výraz pro h. Edóm (Gn 36,8.32); zde však označuje Z část Izraele jižně od Judska, nikoliv dřívější území Edómců
a Zajordání,
10,1; Mt 4,25p; Iz 8,23
z okolí Týru a Sidónu
7,24; Mt 11,21
přišlo k němu velké množství lidí, když slyšeli, co všechno činil.
9Řekl tedy svým učedníkům, aby pro něj měli stále připravenou loďku,
4,1
aby se na něho zástup netlačil.
10Neboť mnohé uzdravil, takže všichni, kteří měli trápení,
5,29
se k němu hrnuli, aby se ho dotkli.
6,56; 8,22; Mt 9,21
11A nečistí duchové, kdykoli ho viděli, padali před ním a křičeli: „Ty jsi Syn Boží!“
Mt 4,3!
12Ostře je káral, aby nezjevili, kdo je.

13

Ustanovení Dvanácti

Vystoupil
//Mt 10,1—4
na horu a zavolal k sobě ty, které sám chtěl. I odešli k němu.
14Ustanovil
n.: Vytvořil (stejně ve v. 16)
jich dvanáct,
var.: + které nazval také apoštoly, 6,30
aby byli s ním,
16,10; Mt 26,69; L 5,9; Sk 1,21
aby je posílal hlásat evangelium
16,15
15a aby měli pravomoc vyhánět démony.
6,13; 16,17; Mt 10,8
16[Ustanovil těchto Dvanáct:]
4,10; 6,7; 9,35; 10,32; 11,11; L 8,1; //L 6,14—16; Sk 1,13
Šimona,
1,16
kterému přidal jméno Petr,
Mt 16,18
17Jakuba
Sk 12,2
Zebedeova a Jakubova bratra Jana
1,19; 5,37; 10,35; 14,33
a přidal jim jméno Boanerges, což znamená 'synové hromu',
18Ondřeje,
1,40; J 6,8
Filipa,
1,43; J 6,5; 14,8
Bartoloměje, Matouše,
2,14
Tomáše,
J 11,16
Jakuba, toho Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského
19a Judu
14,10n
Iškariotského, který ho pak zradil.
ř.: vydal

20

Rozdělený dům neobstojí

Přišli
var.: Přichází
do domu a opět se shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst.
21Když to uslyšeli jeho příbuzní,
n.: rodina; ř.: ti od něho; 3,31
vyšli, aby se ho zmocnili, neboť říkali: „Pomátl se.“
J 10,20; Sk 26,24
22Učitelé Zákona,
7,1; Mt 15,1
kteří sestoupili
'sestupovat' je tech. term. pro cestu z Jeruzaléma, analog. 'vystupovat' do Jeruzaléma; Sk 8,15; L 4,31v
z Jeruzaléma, říkali: „Má Belzebula.
Mt 10,25
⌈V moci
Mt 9,34
vládce démonů vyhání démony!“
1,34!
23Zavolal
//Mt 12,25—29
je k sobě a mluvil k nim v podobenstvích:
4,2
„Jak může Satan
1,13; Mt 4,10
vyhánět Satana?
24Je–li království proti sobě rozděleno, takové království nemůže obstát. 25Bude–li dům
n.: domácnost / rodina
proti sobě rozdělen, takový dům nebude moci obstát.
26Jestliže Satan povstal sám proti sobě a rozdělil se, nemůže obstát, ale je s ním konec. 27Avšak nikdo nemůže vejít do domu siláka a uloupit jeho majetek,
ř.: nádoby / nářadí; srv. Mt 12,29; Sk 9,15; Ř 9,21; 2K 4,7; 2Tm 2,20nn.
jestliže siláka nejdříve nespoutá, a teprve pak vyloupí jeho dům.
28⌈Amen, pravím⌉
Mt 5,26p; [u Mk 12×]
vám, že všechno bude lidským synům odpuštěno,
pl., množné číslo (plurál)
prohřešení i 
pl., množné číslo (plurál)
rouhání, jakkoliv by se rouhali.
ř. blasfémein (aorist) — rouhat se, utrhat, vědomě promluvit zle
29Kdo by však ⌈vědomě promluvil zle⌉
ř. blasfémein (aorist) — rouhat se, utrhat, vědomě promluvit zle
proti Duchu Svatému, nemá odpuštění v tomto věku, ale je vinen
n.: držen
věčným prohřešením.
var.: soudem
30Říkali totiž: „Má nečistého ducha.“

31

Ježíšova matka a bratři

Tu
//Mt 12,46—50
přichází
var.: přicházejí
jeho matka a jeho bratři a stojíce venku ⌈dali ho zavolat⌉.
ř.: poslali k němu volajíce ho
32Kolem něho seděl zástup. Říkají mu: „Hle, tvá matka a tvoji bratři [a tvé sestry] tě venku hledají.“ 33⌈Odpověděl jim⌉:
ř.: A odpověděv jim říká; [var.: Řekl]
„Kdo je má matka a moji bratři?“
34A rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: „Hle, má matka a moji bratři. 35Neboť kdo činí Boží vůli,
Ř 1,10!; Ef 6,6; 1J 2,7
to je můj bratr, sestra i matka.“

Copyright information for CzeCSP